V návaznosti na výsledky „Studie na záchranu a rehabilitaci hradní zříceniny Zlenice a jejího přírodního prostředí“ (Fiche4/2008) bylo v rámci projektu 1. etapy záchrany Velké věže přistoupeno ke dvěma zásadním krokům. Prvním krokem bylo základní statické zajištění havarijních situací Velké věže. Druhým krokem pak bylo zpracování potřebné koncepce záchrany Velké věže s ohledem na nutnost zajištění jejího západního nároží a podkopaných základů.
1) Koncepce záchrany „Velké věže“
Koncepce předkládá analýzu nabízejících se technických možností konzervace a záchrany "Velké věže", vložení nových, zhodnocujících prvků do areálu hradní zříceniny - například vyhlídkové terasy, odpočinkového a informačního místa apod.
Na základě nových informací zjištěných archeologickým průzkumem, který proběhl v průběhu roku 2012 na náklady žadatele a Sdružení Zlenice, také definuje optimální řešení statického zajištění existujících poruch, které dříve nebylo možno určit.
S ohledem na těsné sousedství s dalšími částmi jádra hradu; palácem, obvodovou hradbou a zástavbou hlavního nádvoří, se koncepce bude též zabývat formou a způsobem budoucího funkčního i estetického propojení zakonzervované a novou užitnou funkcí zhodnocené „Velké věže“ s těmito dochovanými částmi jádra hradu.
2) Statické zajištění havarijních situací v rámci „Velké věže“
V první řadě šlo o konzervaci poškozené lícové části zdiva v úrovni I. patra „Velké věže“, která nebezpečně narušovala statiku torza. K tomuto již dlouhá léta nutnému a odbornou veřejností žádanému kroku bylo možné přistoupit díky archeologickému výzkumu a následné konzervaci poškozeného základového zdiva, která proběhla na náklady Sdružení Zlenice v roce 2012. Dalším krokem bylo zajištění dochovaných omítek, které byly zajištěny odborným restaurátorským zásahem. Na základě zjištění v průběhu konzervace bylo z bezpečnostních důvodů nutno přikročit i k zajištění vrchních pater věže, která při ohledání z úrovně lešení potvrdila obavy z narušené stability.