Výzkum do roku 1998
V letech 1967–1968 hrad v rámci systematického průzkumu hradišť, tvrzí, tvrzišť a hradů na okrese Benešov navštívili pracovníci AÚ ČSAV Praha Josef Kabát a Karel Slepička (Anonym 1968; Kabát – Slepička 1972). Hrad na okrese Benešov neleží a jeho zařazení do tohoto okresu oběma autory bylo výsledkem chybného ztotožnění zříceniny s katastrálním územím stejnojmenné obce na protilehlém břehu řeky. Při této příležitosti pořízená fotografie byla ve Fotoarchivu ARÚ uložena pod chybným k. ú. Zlenice.
V roce 1969 na západním svahu pod hradem sebral několik střepů a kostí V. Volenec (Vencl 1972; Durdík – Chotěbor 1972). Nálezy byly předány autorovi, pro úmrtí nálezce však již nebylo možné místo nálezu revidovat.
Povrchový průzkum hradu spojený se sběry archeologického materiálu počátkem 70. let autora a P. Chotěbora byl dokončen a publikován v roce 1972 (Durdík 1972; Durdík – Durdík 1972; Durdík – Chotěbor 1972; Durdík 1975).
V roce 1983 bylo zjištěno rozsáhlé nezákonné a neodborné narušení na severní straně jádra v prostoru prvého nádvoří v hraně nad potokem, které dosahovalo plochy cca 5 m2 a hloubky 1 m (Durdík 1985). Narušitel na místě zanechal stovky keramických zlomků, zcizil zřejmě pouze výjimečně kvalitní nálezy. Památkový referát ARÚ ČSAV podnikl kroky k zajištění památkové ochrany hradu.
V roce 1990 získal P. Hejzlar na jihozápadní stráni po jádrem hradu sběrem soubor archeologických nálezů, který pak zpracoval V. Kašpar (1992 a; 1992 b).
V roce 1993 získal J. Rendek sběrem na severním – severozápadním svahu pod hradem malý soubor keramických zlomků, který je uložen v Národním muzeu (Brych 1997).
V roce 1994 bylo zjištěno další závažné narušení hradu neodbornými výkopy (Durdík 1997 a). V severozápadním křídle byl proveden výkop do hloubky cca 2 m v prostoru průchodu v příčné zdi. Dále bylo konstatováno několik čerstvých narušení v severozápadním svahu pod přední částí jádra. Jak ukázala revize stavu v následujícím roce (Durdík 1997 b), nepodařilo se tyto zničující aktivity zastavit. Naopak byl proveden obrovský (plocha cca 18 m2, hloubka 3,5 m) výkop v zadní části jádra, kterým byl obnažen i k parkánové hradbě přistavěný pilíř. Narušitel zřejmě vybíral pouze nejkvalitnější nálezy, protože na místě zanechal několik desítek kg velmi kvalitního archeologického materiálu. Ten byl postupně rozchvacován návštěvníky hradu, zbývajících několik desítek kg pak odnesli z autorova popudu jeho tehdejší mladí spolupracovníci M. Kovář a P. Vařeka a zbytek byl sesbírán při návštěvě 1. 3. Tehdy byla též konstatována dvě další čerstvá narušení v severozápadním svahu pod přední částí jádra, u nichž opět narušitel zanechal většinu archeologického materiálu.
V letech 1996–1997 byl stav lokality nadále sledován a probíhala jednání s tehdejší Nadací pro záchranu hradu Zlenice o další spolupráci (Durdík 1998).
V roce 1998 na hradě prováděné práce nezasahovaly do terénní situace (Durdík 2000).